18.50 18.50

Dotazník na 103. mezinárodní kongres UEA esperantistů 2018 Lisabon Portugalsko

Dotazník na zjištění zájmu o účasti na kongresu v Lisabonu ve dnech od 28.7.2018 do 4.8.2018.

V závislosti na počtu zájemců se pokusíme zajistit levnější společné letenky a ubytování.
Výlety po Lisabonu a okolí s vlastním autobusem, jako tomu bylo na jiných kongresech, organizovat nebudeme.



14.24 14.24

První učebnice esperanta vyšla před 130 lety.

Z internetového radia s Petrem Chrdlem:
Nejdou vám cizí jazyky? Zkuste esperanto. Naučit se tento umělý jazyk je prý až pětkrát snazší. A právě před 130 lety vyšla první učebnice. Jejím autorem nebyl nikdo jiný než tvůrce tohoto umělého jazyka, polský lékař a filolog Ludvík Lazar Zamenhof.
Učebnici nazval Lingvo Internacia a podepsal pseudonymem Esperanto, pod kterým se nový jazyk rozšířil do světa.
Jazyk, kterým by se všichni domluvili. První učebnice esperanta vyšla před 130 lety. Výročí připomněl Jaroslav Skalický
Zamenhof vyrůstal v mnohojazyčném, tehdy ruském městě Bialystoku, kde často sledoval konflikty mezi příslušníky různých národností. Chtěl proto vytvořit neutrální jazyk, kterým by se všichni domluvili. První českou učebnici esperanta vydal o tři roky později František Vladimír Lorenc.
„Gramatika je oproštěna od všech nepravidelností, je tedy velice jednoduchá a flexibilní tím, že jsou jednoznačné předpony a přípony. Z jednoho slovního základu se tak dá udělat víc než 10 slov,“ vysvětluje pro Radiožurnál Petr Chrdle, esperantista a autor učebnice Esperanto od A do Z.
„Slovní zásoba je zejména z těch slovních základů, které jsou nejrozšířenější. To znamená z latiny, angličtiny nebo germánských jazyků a sem tam něco i ze slovanských,“ doplňuje.
Esperanto má v Česku stovky příznivců
Esperanto je podle něj zhruba pětkrát snazší než jazyky národní. „Je to dané tou mezinárodní slovní zásobou a pravidelností gramatiky,“ upřesňuje Chrdle.
V esperantu vycházejí romány, poezie, odborné knihy a různé časopisy. V česku má jazyk stovky příznivců. První esperantský klub vznikl v roce 1901 v Brně.
„Jsou organizováni podle svých zájmů. Největší je Světový esperantský svaz, který je neutrální. Svůj svaz ale mají i ti, co milují kočky, nebo železničáři esperantisté. Společným rysem těchto organizací je, že se všichni domluví jediným společným jazykem, a to je esperanto,“ připomíná esperantista.
Sám se k esperantu dostal náhodou. „Jako student průmyslovky jsem šel kolem záhadného plakátu: Esperanto, spojí vás celým světem. Byl jsem v té době radioamatér, takže jsem si představoval něco technického. Chtěl jsem hned odejít, ale byl jsem chycen. Nejprve na odchodu a poté mě chytil i ten jazyk,“ vzpomíná Chrdle.
Po druhé světové válce bylo esperanto jedním z dvacítky jazyků, ve kterých vysílalo Radio Praha, třeba Rusalku. Podrobně představuje autory prvních učebnic esperanta Ludvíka Zamenhofa a Františka Lorence výstava v muzeu esperanta ve Svitavách.