Jarmila Rýznarová (1929 – 2020)

5. prosince 2020 zemřela čestná členka ČEA Jarmila Rýznarová z Pardubic. Narodila se 13. prosince 1929 jako Jarmila Urbanová. Dva roky studovala v obchodní škole v Pardubicích, potom absolvovala další pedagogické kurzy a složila státní zkoušky z psaní strojem a těsnopisu. Práci jako úřednice našla v různých podnicích. Měla postupně tři manžele: Miroslav Rybáček (otec Mirky a Lenky), Linhart Rýznar a Josef Vaněček. Esperanto se začala učit v roce 1953, protože chtěla pomocí delagáta UEA najít svého strýce v Bombaji. Mezinárodnímu jazyku zůstala věrná celý život, vedla kurzy pro dospělé i děti, organizovala Esperantské dny a autobusové zájezdy do zahraničí, vydávala různé publikace. Mnoho energie věnovala sepsání díla o Stanislavu Schulhofovi a jeho dědictví – nejen v esperantu, ale také v češtině. Její zásluhou EK v Pardubicích nese jeho jméno.

Spolupracovala s Josefem Vaněčkem ve Svazu zdravotně postižených esperantistů (AEH – Asocio de Esperantistoj-Handikapuloj) a po jeho smrti převzala vydávání časopisu Informilo, který informuje nejčastěji ze všech podobných časopisů – už bylo vydáno přes 430 čísel. AEH pod jejím vedením také spolupracovalo s pensionem Espero ve Skokovech, kde se pořádaly různé esperantské akce, mnoho let na jaře a na podzim E-semináře.

Jarmila Rýznarová připravila i další publikace, např. Turistický průvodce po Pardubicích, 100 let a 110 let Esperanta v Pardubicích (2009 a 2019). Zpracovala a vydala životopis Stanislava Schulhofa v roce 1994 a 2004, a  Franciska Valdomira Lorence v roce 2014.

Je také její zásluhou, že knihovna ve Vrdech přijala v roce 2018 jméno místního rodáka F.V.Lorence (1872 – 1957), fenomenálního polyglota a prvního esperantisty v Čechách, protože při hledání podkladů pro jeho životopis navštívila jeho rodnou vesnici a tím místní upozornila na tohoto významného rodáka – esperantisty, který emigroval v roce 1893 do Brazilie, kde je velmi známou osobností českého původu. Do té doby bylo jeho jméno u nás prakticky neznámé. FVL vydal vlastním nákladem první učebnici esperanta v Čechách,

Pro Almanach Lorenz, sepsala články: Esperanto v českém  městě Pardubice (2008), Český básník Dr. Stanislav Schulhof (2009), Život plný hudby (2012), Mé zážitky z 2. Světové války – vzpomínky (2014), Přátelství (2016), Moje první  cesta na západ (2018) a Velká pardubická steeplechase (2019).

Když Národní Knihovna  nastartovala projekt  Národní kronika, také ona přispěla články: Život plný hudby – o operní pěvkyni Vlastě Urbanové (teta Jarmily) a Historie rodiny Urbanů – česky.