Jaroslav Mráz narodil se 30. 4. 1933, zemřel 12. 1. 2005. Esperantistou byl od roku 1949. V letech 1951 – 1956 studoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze český a ruský jazyk a literaturu. Pracoval jako profesor na gymnaziu v Prachaticích, později v Rokycanech, v letech 1972 – 1976 na Pedagogické fakultě v Plzni. Od roku 1976 až do odchodu do invalidního důchodu byl ředitelem hvězdárny v Rokycanech.

V posledních letech překládal do esperanta především českou poezii od K. H. Borovského „Král Lávra“ a „Tyrolské elegie“, od Jana Nerudy „Kosmické písně“, od Stan. Kostky Neumanna „Knihu lesů, vod a strání“, od Karla Tomana „Měsíce“, od Fr. Hrubína „Mánesův orloj“, od Věry Ludíkové „Uslyšet duši“ (spolu s M.Malovcem) a „Pošli to dál“. Od Jiřího Karena „Svět laskavý nejen slovům“ a od Zdenky Bergrové „Slova noci“. Překládal písně lidové i umělé včetně náboženských písní, arie a jednotlivé básně.

Profesor Jaroslav Mráz byl až do své smrti velkým spolupracovníkem AEH, členem výboru, kontroloval po jazykové stránce všechny vydávané materiály a hlavně každý měsíc časopis Informilo a čtvrtletně kulturní přílohu Antauen. Při různých akcích vždy zajímavou přednáškou doplnil program. Krom toho po smrti J. Vaněčka vedl písemné kursy esperanta.