Vybrané informace o mezinárodním plánovém jazyku

Termín „plánový jazyk“ zavedli lingvisté pro jazyk vytvořený uměle podle určitého plánu, soustavy, řádu, aby byl snadný k naučení i k používání. Nemá zpravidla žádné mluvnické ani slovotvorné nepravidelnosti, resp. výjimky, tak časté a záludné v jazycích národních. Pravopis je fonetický, vše se píše jak se čte. Slovní zásoba je odvozována od mezinárodních slov a latiny. Není rozlišováno měkké a tvrdé i a pod.

Prvními navrhovateli myšlenky mezinárodního neutrálního jazyka, jako náhrady tehdy velmi rozšířené, ale nesnadné latiny, byli filozofové R. Descartes, W. Leibnitz a především náš J. A. Komenský (Via lucis, Panglottia).

Esperanto je jedním z  projektů neutrálního jazyka, avšak jediným, který má rozvinutou komunitu mluvčích a širokou kulturu. Vytvořil jej  Dr. L. L. Zamenhof v roce 1887 a od té doby je systematicky rozvíjena jeho slovní zásoba. Např. největší virtuální knihkupectví esperantských knih www.uea.org/katalogo nabízí v současné době asi 6000 publikací psaných esperantem, z  www.esperanto.net může zájemce proniknout na virtuální esperantskou knihovnu a z www.esperanto.hu na nejrozsáhlejší kalendář esperantských setkání.

Esperanto má výraznou propedeutickou (přípravnou) hodnotu pro následné studium jazyků národních. Toto bylo vysvětleno vědeckou teorií (Prof. Dr. H. Frank, Univerzita Paderborn) i prokázáno v praxi.

Největším esperantským mezinárodním sdružením je Světový esperantský svaz (UEA) se sídlem v Rotterdamu. UEA vydává každoročně pro své členy ročenku, v níž jsou uvedeny kromě adres 62 zemských svazů i adresy asi 2000 t.zv. delegátů žijících na mnoha místech celého světa, připravených členům UEA podat informace o svých zemích a místech i o různých odborných záležitostech, o místních firmách a pod. Jsou uvedeny i adresy a charakteristiky mezinárodních organizací majících esperanto jako  jednací jazyk a s nimiž UEA spolupracuje a adresy esperantských muzeí, knihoven, rozhlasových stanic vysílajících v esperantu a mnoho dalších informací pro komunitu esperantistů rozšířenou po celém světě. Světovou mládežnickou esperantskou organizací je vydávána ročenka obsahující cca 1.200 adres esperantistů v 80 zemích, na které se mohou jiní esperantisté obrátit se žádostí o poskytnutí bezplatného noclehu v cizině.

V České republice esperantisty sdružuje Český esperantský svaz  (ČES). Svaz sdružuje kluby esperantistů a odborné sekce esperantistů v ČR, vydává v esperantu časopis Starto, má vlastní zásilkový prodej esperantských knih, pořádá každý rok sjezdy nebo konference, kurzy a jiné akce. Rozsáhlá je také činnost jednotlivých klubů. Např, Esperantský klub Třebíč pořádá o prázdninách čtrnáctidenní kurzy esperanta v krásném prostředí u Vranovské přehrady na jižní Moravě, prázdninová setkání esperantistů bývají také v Plasech, Nekvasovech a Bartošovicích.

V Pardubicích je činný Klub esperantistů Dr-a. Schulhofa nazvaný po známém pardubickém esperantistovi a  kulturní osobnosti. Jeho členové se každý týden v pondělí scházejí a hovoří mezi sebou esperantem na různá témata. Jeho členové také tvoří jádro vedení Svazu zdravotně postižených esperantistů, který má v Pardubicích svoje sídlo a sdružuje zdravotně postižené esperantisty z ČR a dvacítky dalších zemí. SZPE pořádá dvakrát ročně týdenní jazykové kurzy v Českém ráji, každý měsíc víkendové kurzy v Praze, uspořádal již řadu zájezdů s esperantskou tematikou do zahraničí, různá setkání se zahraniční účastí a pod. Vydává v esperantu pro své členy měsíčník Informilo a kulturní přílohu Antauen.

Esperanto je dnes využíváno v mnoha mezinárodních nevládních organizacích, amatérsky i profesionálně. Nejde o snahu nahradit jazyky národní, jak by se někdo mohl domnívat, ale naopak zrovnoprávnit příslušníky malých jazykových skupin s rodilými mluvčími tzv. světových jazyků a usnadnit mezinárodní komunikaci neutrálním, snadno naučitelným a přitom bohatým jazykem.

Existují již dvě rezoluce UNESCO (z r. 1952 a 1987), doporučující členským státům zavádění esperanta do škol a jako jednacího jazyka do mezinárodních nevládních organizací.

Pokud uslyšíte o mezinárodním jazyku Ilo, jedná se pouze o jiný název pro esperanto. Ilo je zkratkou pro Internacia Lingvo, jak jazyk označil jeho tvůrce Dr. L. L. Zamenhof, zatím co esperanto (česky „doufající“) použil jako svůj pseudonym při vydání první učebnice a ten se následně ujal jako název jazyka.

Mezinárodní akademie věd San Marino využívá esperanto jako preferovaný jednací jazyk (vedle italštiny, angličtiny, francouzštiny a němčiny). Na mnoha univerzitách se věnují profesionálně i oborům interlingvistika, příp. esperantologie (nám nejblíže v Budapešti, Poznani a Berlíně).

Ve světě vycházejí stovky periodik v esperantu, včetně několika desítek v elektronické verzi na internetu, kde najdete tisíce domovských stránek v esperantu nebo částečně v esperantu a pořádají se stovky konferencí v tomto jazyku. Pro zájemce doporučujeme začít na dále uvedených stránkách ČES nebo Starto.

Český rozhlas začal vysílat pořady v esperantu již před druhou světovou válkou z Brna (Verda stacio), po válce obnovil vysílání z  Prahy, které však bylo ukončeno po komunistickém puči v r. 1948 a již bohužel nebylo obnoveno. Z pravidelných vysílání rozhlasových stanic v esperantu jsou u nás nejlépe slyšitelné Varšava, Vídeň, Řím a Vatikán.

Esperanto má bohatou literaturu přeloženou i původní a v roce 1992 bylo esperanto přijato do PEN-klubu jako literární jazyk.

Pomocí esperanta se dostává do světa i česká literatura. Například Babička Boženy Němcové vyšla v Číně v překladu z esperanta a jak přiznává jeden z nejpilnějších překladatelů z češtiny do japonštiny pan Kurisu Kei ve svém díle „Co mi dala česká literatura“ (vydalo nakladatelství KAVA-PECH) při mnoha jeho překladech české literatury mu pomohly úplné esperantské verze. V Karlových Varech v roce 1992 byla uvedena na společném kongresu českého a německého esperantského svazu v esperantu Havlova Audience a v roce 2013 na Světovém kongresu esperanta v islandském Reykjaviku představil svitavský studentský amatérský soubor Čapkovu hru R.U.R..

Téměř každý týden se koná někde ve světe esperantská akce, setkání, seminář, kongres, festival a často i několik desítek současně. Jsou to jediná mnohonárodnostní mezinárodní setkání bez  tlumočníků.

Tradičně nejpopulárnějším esperantským setkáním je Světový kongres esperantistů. Schází se každoročně na přelomu července a srpna. V Praze byl v roce 1996 již podruhé a to za účasti přes 3000 esperantistů. Svaz zdravotně postižených esperantistů pořádá na tyto kongresy v evropských městech autobusové zájezdy z Pardubic. V r. 1998 to bylo do francouzského Montpellieru, v r. 2001 do Zagrebu, v r. 2005 do Vilniusu v Litvě a v r. 2009 do polského Bialystoku. V roce 2015 se chystáme do severofrancouzkého Lille.

Pokud máte zájem se blíže seznámit s jazykem esperanto, je ve většině knihkupectví  nebo v nakladatelství KAVA-PECH, Anglická 878, 252 29 Dobřichovice (info@kava-pech.cz) dostupná učebnice manželů Chrdlových „Esperantem za tři měsíce“, psaná i s ohledem na samouky. Na internetu je esperantská učebnice na adrese http://www.lernu.net. Můžete se také přihlásit do písemného kurzu SZPE na níže uvedené adrese.  Zde také máte možnost se dozvědět o esperantu další informace.

Kontaktní adresa je:
Klub esperantistů Dr. Schulhofa (nebo Svaz zdravotně postižených esperantistů),
Na Okrouhlíku 953/21,
530 03 Pardubice,
č. tel. 466 611 94